Měla jsem pocit, že rozpočet je pro lidi, kteří nemají rádi život. Vážně. Představovala jsem si, jak budu sedět doma a počítat každou korunu, zatímco ostatní budou venku v restauracích.

Pak mi kamarádka ukázala svůj rozpočet. Měla tam kategorii Zábava s 3000 korunami měsíčně. Prostě věděla, že ty peníze má a může je utratit bez výčitek.

Co se vlastně změnilo

Zjistila jsem, že rozpočet není o tom říkat ne. Je o tom vědět, kdy můžu říct ano. Předtím jsem utrácela bezhlavě a pak jsem si tři týdny nemohla dovolit vůbec nic.

Teď mám 2500 na kavárny a večeře, 1500 na oblečení a 2000 na sport. Když vím, že tyto peníze existují, užívám si je mnohem víc. Není tam ta podivná úzkost, jestli si to můžu dovolit.

Rozpočet mi vlastně dal víc svobody, ne míň. Paradoxní, ale funguje to.